close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

[3.díl]- Jako droga

31. července 2009 v 9:00 | TerXy*(Lowísek-T) |  Blíženci

Fotek: 16
Z pohledu: Neriah
Napětí: malé

PŘEDNASTAVENO-JSEM NA TÁBOŘE
omlouvám se za to písmo :( nejde mi to pravit :'(



S chutí se do toho pustím. Nejsem vybíravá. Když jsem navíc včera byla zavřená v pokoji(bez večeře) za to že jsem si bez dovolení pustila rádio mám děsný hlad. Jelikož jsem si sedla naproti notebooku mám velké nutkání ho zapnout. Jak ráda bych to zase jednou zkusila...

ne, ne, ne!To přece nesmíš. napovídá mi vnitřní hlas a já s povzdechem vezmu misku a loudavým krokem zamířím ke dřezu.


Do misky naliju horkou vodu s kapkou Jaru, tak jako vždy ji houbičkou vyčistím,
utřu do sucha a dám ji zpátky na poličku.
Na místo kam patří. Při té větě mě bodne u srdce, Tam kam patří...
         Kam patřím já?
Jako hromádka neštěstí se sesunu na židli. Oči se mi zavírají a já znovu musím
myslet na ten sen.
A najednou mám děsné nutkání něco provést, udělat něco co by matku vytočilo.
Oči mi pořád sjíží na notebook. Je to jako droga, jakmile odvrátím pohled, mám novou potřebu se na něj dívat.

Povzdechnu si. A notebook jako by mě sám k sobě přitahoval.
         Bože! povzdechnu si pro sebe Začím doopravdy bláznit.
         

         
   Jenže to nutkání sílí a já v záchvatu bezradnosti prudce uhodím hlavou o stůl. 
Nebo spíše o notebook.
Chvíli jen tak sedím a naslouchám zvukům noci. Ta touha, jakoby se vypařila.
Spokojeně vydechnu
a zavřu oči.
Najednou mi do ušních bubínků hlasitě kvílí nějaký zvuk.
         


         
  Aniž bych se rozhlédla či pátrala po nějakém racionálním vysvětlení toho zvuku, 
vyskočím jako střelený zajíc.
Očima zkoumám každý milimetr kuchyně a potom mi oči padnou na notebook.
Je puštěný.
Já ho zapla!...
             
   Vlna adrenalinu zaplavuje každičký kousek mého těla a srdce mám až v krku.
           
Neslyšně si sednu zpátky na židli a horečně přemýšlím. Jak se tyhle stroje vypínají?
Nějak se to přece dělat musí.
Jenže tohle je na mě moc těžké, každý v mém věku už má vlastní počítač,
ale já jsem na něm byla nanejvýš jednou nebo dvakrát.
         

         
   V zápalu boje nevnímám dění kolem sebe a zoufale si snažím vzpomenout na
jakýkoli detail při mé poslední návštěvě počítače(v té době mi bylo 11).
Z tranzu mě vytrhne až vrznutí schodů.

         Matka!         
  To není tak jak si myslíte. řekla jsem rychle, ačkoli jsem dopředu věděla, 
že to nebude mít žádný účinek.
         
                  
    Takže to není jak si myslím, jo! Jak ty můžeš vědět, co si já myslím?!
Já totiž věřím jenom tomu co vidím a tady v tomto případě jsem viděla dost!
zařvala matka tak mocně až mi její sliny přistály na triku
         
   Ty,ty...nevděčnice, my tě vytáhneme z děcáku a ty nám takto oplácíš?!
Živíme tě, dali jsme ti místo kde můžeš spát, učit se, dali jsme ti zázemí
a rodinu
         
                  
   A co se na mě tak blbě díváš. Vidíš tu ruku! No vidíš ji! 
Zkusíš ještě někdo sahat na cizí věci a dostaneš, ty podlá vyžírko!
         
   Nesmím sahat na cizí věci? Tak fajn. V tom případě vám nesmím ani dělat služku, 
a to mi nijak nevadí.
odsekla jsem, ty její kecy jsem už nemohla dál snášet
         
                  
  Cos to řekla?! To víš, že budeš uklízet. Budeš MAKAT JAKO ŠROUB!! zařvala a vlepila
mi facku
         
   A teď vypadni, vypadni.!!! Nechci tě vidět!
         
                  
   To mi nemusela říkat dvakrát. 
Rázně jsem se otočila na podpadku, ale bohužel jsem nebyla dost rychlá na to,
abych neviděla vítězoslavný škleb, který se jí objevil na tváři.
Měla jsem chuť vrátit se a taky jí jednu natáhnout. Ale já to neudělala, dnes ještě ne.
         
                  
   Zastavila jsem akorát v předsíni, abych sebrala batoh, ve kterém byl stále ještě 
včerejší rozvrh.
Tím pádem jsem neměla všechny učebnice a byla jsem si jistá, že mi nikdo tu svou nepůjčí.
         
                  
   Vyběhla jsem jen tak bez bundy a hned jsem toho začínala litovat. 
Byl začátek jara a vlezlá zima se mi všemožně snažila dostat pod kůži.
Z nebe se ještě jako bonus žačaly snášet provazce vody.
                  
                  
   Utíkala jsem rychle a odmítala jsem si dát pauzu, každou chvíli jsem někde 
vyšlápla kaluž.
Tenisky i kalhoty jsem měla úplně promočené. Studená voda řezala jako žiletky a
já musela zatnout zuby, abych nezačla kvílet.
Přesto jsem se ještě nehodlala zastavit i když mi nepříjemě hvízdalo v plicích.
                  
  Už tam budeme. Povzbuzovala jsem svoje tělo k rychlejšímu tempu, 
když jsem probíhala okolo
školní budovy.
Byla jsem si jistá, že je ještě zavřeno.
Bylo teprve půl sedmé.
         
                  
   Vydechla jsem úlevou, když jsem se dostala k cíli. Hned za školou bylo malé hřiště a
o kousek dál
otevřené moře.
Učitelé ho využívali jako motivaci. Pokud bychom se v hodině snažili, dostane celá třída
povolení ke koupání.
Právě tento bonus byl důvod k tomu, aby si každý student nechával plavky ve skříňce
po celý rok.
         
  Ale já jsem sem nešla kvůli koupání. Přišla jsem kvůli moři samému. 
Často jsem bývala brzy ráno u školy a neměla co dělat a tak, jsem šla pozorovat moře.
Je krásné.

         
Tiše jsem si sedla do písku. Byl nasáklý vodou, ale mě už to bylo celkem jedno.
Sledovala jsem mořský příboj, jak neúnavně žene vlny na břeh.
Najednou jsem pocítila nutkání mluvit.
Aniž bych si to pořádně uvědomovala otevřela pusu a nemohla se zastavit.
Líčila jsem celou událost dnešního rána.
         
...no a tak jsem se sem dostala. dokončila jsem svoje vypravování a vzdychla si
         
         Mluvím s mořem, opravdu mluvím s mořem. Jsem vážně blázen? 
A nebo jsem nemluvila jenom k moři?
ptala jsem se sama sebe,
když se za mnou najednou ozval nějaký hlas...
         
DISKUZE:
         
Kdo se tam objevil?
         
Myslíte si, že je Neriah blázen?


 

17 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Marťulka- Twoje sbééčko→ ♥♥♥ | Web | 31. července 2009 v 13:54 | Reagovat

twl =D ta 3. fotka s tim počítačem.. :D:D fakt mazéééc →LoLeC NeJvĚčÍí!!

JINAK FKT GOODOVEJ ČLÁNEK!!!

2 Marťulka- Twoje sbééčko→ ♥♥♥ | Web | 31. července 2009 v 13:55 | Reagovat

*JINAK FKT GOODOVEJ DÍLEK!!!(vlastně i článek =D)

3 Mashy/TayLsa | Web | 31. července 2009 v 16:57 | Reagovat

ahojiQ jak se máš a co prázky? papiQ

4 Antario | Web | 1. srpna 2009 v 10:44 | Reagovat

Kdo se tam objevil? Nvm, ať přemýšlím, jak přemýšlím, nvm nvm
Myslíte si, že je Neriah blázen? neee

5 Marťulka- Twoje sbééčko→ ♥♥♥ | Web | 1. srpna 2009 v 10:59 | Reagovat

Ahojky.. Obíhám.. Jak je..? staw se..

6 Ell | Web | 4. srpna 2009 v 17:07 | Reagovat

Kdo se tam objevil?   NWM!!     Myslíte si, že je Neriah blázen?NN!!! :-D

7 Anette | 29. září 2009 v 17:05 | Reagovat

Prosim kde jsi stahla ten notebook ja chci hrozne moc tak tady posilej odkaz ok??  :-D  ;-)

8 TerXy* (webmiss) | Web | 29. září 2009 v 17:37 | Reagovat

[7]: sry ale kde jsem ho stáhla už fakt nwm

9 SImInkA | Web | 3. října 2009 v 21:30 | Reagovat

krásné

10 Lorely | Web | 29. listopadu 2009 v 20:25 | Reagovat

Kdo se tam objevil?Nespi..ikdyž ten asi těžko..možná nekdo ze třídy
Myslíte si, že je Neriah blázen?nn...určo ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama