3. srpna 2009 v 10:00 | TerXy*(Lowísek-T)
|
Upe děsně krátkej díl ×D, NL mám nafocenou tak po ten 22.díl, tak sem si řekla že to sem ještě dám (začímám psát ×D je 25.7. 10:28), sry, ale určo tam budou chyby
No tak to bysme měli začít něčím lehčím a hlavně to nepřehánět.
Izzi a teď se zamysli, opravdu to chceš zkusit? zeptala se Emma a ukázala na láhev něčeho růžového ve své ruce
Vždycky jsem byla hodná holka, poslouchala jsem, nekouřila. Ani jsem se nikdy nevyplížila do sklepa, abych ochutnala zakázané ovoce. Měla jsem chuť to zkusit a taky jsem byla přesvědčená, že Matt už určitě na nějaké pařbě byl, přecijenom chodil s mojí sestrou.
Jasně, chci to zkusit. rozhodla jsem pevným hlasem a sáhla po nějaké zelené lahvičce
A tak to pokračovalo dál. Když jsem vypila asi půlku zelené flašky, začla mě bolet hlava a chtělo se mi děsně spát. Ani nevím co bylo dál...
Bylo noc? a nebo den? Nevěděla jsem absolutně nic a kdybyste se mě zeptali, kterou učitelku nenávidím nejvíc, ani bych si nezvládla vybavit škodolibý ksicht naší milé kudlanky Lyonsové. Někde daleko, o samotě bez jakýchkoli zvůků se ke mě přibližoval ten samý černovlasý kluk. Nebo to nebyl ten samý? Zvedl si mě do náruče a jediný zvuk, který byl slyšet bylo naše přerývavé oddechování. Pomalu jsem zavřela oči a doufala, že mě tento krát políbí.
IZZIE!! zařval někdo, ale jsem se jen znepokojeně ošila, když jsem zaznamenala, že sen ztrácí na barevnosti
Izzie DĚLEJ, VSTÁVEJ!! křičel dál hlas
Sen zmizel a já jsem líně otevřela oči, jako kočka, která se vyhřívala na sluníčku a teď ji někdo vyrušil.
Isabello Evansonová, jménem zákona POHNI TÍM SVÝM TLUSTÝM ZADKEM A VYLEZ VEN!! křičel hlas, ve kterém jsem poznala naštvanou Emmu
Taky ti přeju dobré ráno. To s tím zadkem jsi myslela vážně? zeptala jsem se příliš unaveně na to, abych se na ni mohla zlobit
Emma rozvalená na gauči obrátila oči v sloup: Ne, nemyslela, ale nějak tě přece vzbudit musím.
Tak to můžu zase spát. odvětila jsem prostě zastřeným hlasem
Emma ladně sklouzla z gauče a protáhla se: No nemyslím, že by se ti chtělo spát vedle mírně zavánějící pizzy.
Heeej Iz?! Slyšíš mě? Dneska jdeme nakupovat, to si přece nenecháš ujít! křikla na mě
Jo a teď asi před pěti minutama jsi řekla vážně pikantní věcičku.
Mozek jakoby se mi rozběhl rychleji. Nesouhlasně jsem se otočila na bok- kdyby jenom věděla, že nakupování bych si klidně nechala ujít. Myšlenkami jsem se vrátila ke snu a přehrávala jsem si ho. Co bych tak mohla říct? Já přece nikdy nemluvím ze spaní!
No tak Iz, co to s tebou je? To se mě ani nezeptáš co jsi mi prozradila? zeptala se se smíchem Emma, když se skláněla pro krabici s pizzou
No fajn, tak co jsem řekla? zeptala jsem se jí rezignovaně
ŘÍKALAS DEJ MI PUSU. vyprskla Emma, byla jsem ráda že jsem se k ní otočila zády, protože jsem neměla náladu na to, dívat se jak se baví na můj účet
Napřed jsem si říkala, že to bylo na mě, ale ty přece nejsi tak lesba tak jsem usoudila, že se ti něco zdálo. Měla jsem pravdu?
V tu ránu jsem byla na nohách. Snažila jsem se ten rychlý pohyb zamaskovat zavřením očí, abych vypadala, že jsem náměsíčná, ale Emma mi to nesežrala.
Tak co se ti zdálo? ptala se dychtivě
Byla jsem kdesi, vážně nevím kde s nějakým klukem a dostala bych od něj pusu kdybys mě nevzbudila. vyjekla jsem nakvašeně
A proč mě sakra tak děsně bolí hlava a je mi na blití? Co jsme včera dělaly?
Emma se uchetla a řekla: No jak tak koukám holka, máš vážně sladkou opičku. A tos včera vypila jenom půl flašky zelené, a ještě jsem ti ji naředila.
Paměť jakoby se mi celá vrátila. Vzpomínala jsem si jak jsem se Emmy ptala jestli se na pařbách kouří a pije a jak jsme to potom zkoušely.
No, ale neboj až to zkusíš podruhý bude to lepší. uklidňovala mě Em Víš co, já uklidím tu tvou "postel" a pak půjdeme na nákupy.
Jo a jak vypadal ten kluk? zeptala se
Nevím. zalhala jsem, podrobnosti snu se mi vážně líčit nechtělo
Chvíli jsem bezduše hleděla do prázdna a nevnímala okolí kolem sebe, ale nakonec jsem dospěla k názoru, že to nic nevyřeší, převlékla jsem se a vydala dolů v naději, že tam narazím na Emmu. Už na první pohled mi, ale bylo jasné, že je kuchyně prázdná. Penny už nejspíš byla doma, dvojčata spala a Emmini rodiče po tom plese nejspíš také.
Sedla jsem si na jednu ze židlí a v tom mi to došlo- nemám peníze. A to jestli tu mám alespoň 200Kč tak jsem boháč. Podepřela jsem si třeštící hlavu a nsažila se správně formulovat věty, abych se kvůli této zámince vyvlékla z celého slavného nakupování.
Nevěděla jsem kolik uběhlo času, ale připadalo mi to jako sotva deset minut a už se z předsíně vyřítila Emma. Měla na sobě nejspíš nové oblečení, které jsem nikdy neviděla, přes rameno kabelku a v ruce ještě jednu.
Upřela jsem na ni tázavý pohled.
No Izzi mysli přece. Koupíme toho určitě hodně, tak do čeho bysme to pak asi daly, ne?
Na vem si jednu.
Bezmyšlenkovitě jsem sáhla po modré kabelce s černými puntíky a žačla svou dobře naučenou řeč: Víš, Emi, já s tebou nemůžu jít, protože já na to nemám peníze, nenapadlo mě, že bysme mohly něco takovýho podniknout a nevzala jsem si víc než dvě stovky.
Blbneš? Platím já. vyhrkla Emma jako by to byla samozdřejmost
Ale já...
No pokud ti to tak vadí, tak mě můžeš pozvat ty až budeme u vás. řekla neoblomně Emma a já si byla jistá, že pro dnešek se z nákupů nevyhroutím
Tak jo..
A do kterýho obchodu vlastně jdeme? zeptala jsem se
Do H&M. usmála se Emma a já se na ni povídala jako by měla tři hlavy, tak v tomhle obchodě jsem tedy určitě ještě nikdy nebyla...
Líbí se vám úvodka k 19. dílu?
Líbil se vám díl celkově?
hele mam pro tebe nabídku.Nechces se stát docasnou administratorkou naseho blogu.Vis ja potrebuju na blogu Komix a ty jsi na ně talen