

Po krátkém telefonátu s Julli jsem si vyšla na vzduch. Venku byla už brzo tma. Při procházce jsem tak různě přemýšlela, hlavně o tom jaký je Max bezcita co všechno využije. ,,Proč mi to jen říkal? Musí za tím být někdo jiný, nějaká jiná holka, nebo tak." Nemohla jsem tomu uvěřit. Max se poslední dobou hodně změnil. Místo, aby dělal nějaký užitek, začal lidem ubližovat.

Jak jsem tam tak dál sama šla. Spatřila jsem v kruhu obrostlém růžemi, Nicka. ,,Ahoj Nicku co tady děláš takhle sám?" Zeptala jsem se. ,,Čekám tu na tebe... musím to udělat. Misho promiň já nechci ti ublížit, ale musím." Odpověděl mi smutný Nick. ,,Proč by jsi mi měl ubližovat?" Ptala jsem se nechápavě. ,,Nechci, ale musím.. chtějí mě zabít když to neudělám." Po těchto slovech mu ukápla slza. S nechápavým a zároveň vyděšeným výrazem jsem koukala na Nicka. ,,Chceš mě zabít? Ale Nicku? Vždyť jsme spolu vyrůstali nemůžeš to udělat." Začala jsem... ,,Ne, nechci tě zabít, ale i tak to není nic příjemného, promiň Misho." Řekl Nick a na to se zvedl ze země.

,,Promiň Misho." Nick mě přitiskl ke stromu. A omlouval se mi. Slza mu stekla po tváři. ,,Ni.. Nicku to ne.. ne to nemůžeš." Začala jsem ho přemlouvat ať to nedělá, ale on nepřestal. Měla jsem strach, nechtěla jsem.... a Nick doufám také ne.

Pak mě Nick odtáhl mezi růže. Shodil mě na zem. ,,Pamatuj Misho, že musím. Promiň." Řekl Nick ještě poslední slova, pak mi začal rozepínat košili. Snažila jsem se dostat z Nickovo sevření, ale nešlo to. Byla jsem bezmocná. A to mě donutilo k pláči. ,,Nicku prosím" Prosila jsem, ale bylo mi to k ničemu. ,,Promiň Misho." Chtěl říct Nick, ale už to neřekl. Místo toho mě začal svlékat celou. A sebe také.

,,Nicku nedělej to!" Poprosila jsem ho naposledy. Ale Nick jako by mě neslyšel. ,,Ne.. ne.. Nicku. Prosím... ne....!" Volala jsem bezmocně dál.

Když pak jsem, ale spatřila blesk. Nebyl to blesk bouřky, ale blesk fotoaparátu. Byla to Jessi alias Karin. Vyfotila nás a začala se smát. ,,Tak a mám Vás díky Nicku. Misho jak jsi blbá. Teď konečně už Max pochopí jaká si děvka." Začala zlomyslně.

Naštvaně jsem se zvedla, vzala jsem si na sebe, alespoň to málo. A běžela jsem k Jessi. ,,Ty mrcho... jo kamarádka jsi obyčejná svině.!" Chtěla jsem jí vytrhnout z ruky fotoaparát, ale nešlo to. A tak jsem ji chytila a začala jsem ji mlátit po hlavě.

Nick se mezitím oblékl a utíkal pryč. ,,Nicku???!!" Volala jsem na něj. Ale on se nezastavil a běžel dál. ,,Promiň Misho."

,,To tě bude stát draho ty najivko.!" Křičela na mě Jessi. Pak zapískala na prsty. A šla kousek zpět. ,,Život tě to bude stát.!!" Vyhrožovala a běžela za roh.

Když už byla Jessi za rohem sedla jsem si do kruhu obklopeného růžemi. Byla mi zima, a bylo mi to všechno moc líto. ,,Až se to dozví Max... co budu dělat?" Musím to všechno skončit.









Ach jo..já jsem šíleně,ale šíleně zamotaná.Nevim co,kdo,kde.Fakt jako.Jinak fotky a text pěkný,jen fakt nevim kdo je kdo a je to strašně zamotaný.