27. listopadu 2009 v 21:19 | TerXi*
|
8.díl- 8 fotek :)
Stejně opatrně jako nahoru jsem se plížila i dolů. Schody jsem zvládla bez jediného vrznutí a už už jsme se chtěla vydat do předsíně když se najednou odněkud vyřítila matka. S tváří zkřivenou vztekem začala soptět:
Co ty..ty. Co tu děláš? A navíc takhle vyfiknutá. Chceš jít ven? Tak na to zapomeň. A hele, dneska konečně vypadáš jako člověk. No to je mi překvapení. No, nic. Tak šup šup nahoru. Ještě by ses setkávala s těma svejma úchylnejma kamarádíčkama!
Dramaticky jsem si odhodila vlasy z obličeje, stejně jako to dělaly neohrožené ženy z různých telenovel a zaječela na matku: Ty mi nemáš co říkat kam chodit můžu a kam ne! A teď mi uhni!
Matka na mě překvapeně zamrkala a snažila se nadechnout. Kyslíku se jí však nedostávalo, začala rudnout v obličeji a naštvaně prskat. Určitě za chvíli vybuchne. Bylo mi jasné že ji teď můžu dorazit, že se mi otevřela cesta a že ji můžu, ne musím využít.
Neslyšela jsi?! UHNI! zavrčela jsem na ni a ona jako ve snách zvedla pravou paži a ukázala na mě, sípavě si odkašlala a pak sykla: To neuděláš.
Udělám. opáčila jsem a změřila si ji pohledem
Ne.
Teď už bylo pozdě vycouvat a znovu si hrát na poslušnou služku Neriah. Bylo pozdě být zase tím, čím jsem byla.
Tak se dívej! zasyčela jsem a strčila do ní- znovu se na mě překvapeně podívala a pokusila se mi zastoupit cestu
Na tohle už ale bylo také pozdě. Odhodlaně jsem se rozběhla a strčila do vchodových dveří.
Tohle si vypiješ ty malá mrcho. Jen se těš! ječela na mě matka, ale já její pisklavý hlas úplně vytěsnila z hlavy, slyšela jsem jen svoje boty, zběsile pleskající o chodník a volání oceánu
Nemohla jsem se dočkat až tam budu. Na ty lidi, ikdyž se mnou tím vzkazem nejspíš uzavřeli dohodu o neútočení už o něco méně. A asi nejvíc jsem se těšila, jak to natřu matce, když se vrátím pozdě v noci. Rýsovala se mi o něco lepší budoucnost a i když jsem doma měla ještě větší průšvih než předtím (a to jsem si myslela že horší to už ani být nemůže), matčin ksicht, který se jí objevil na tváři když jsem do ní strčila stál za to.
U soukromé pláže jsem byla jenom jednou v životě, ale cestu jsem znala dokonale. Celou dobu jsem se nutila do běhu. Nemyslela jsem si, že by se matka pustila za mnou, ale ona byla schopná zavolat policajty, s tím že se její "dcera" ztratila.Za pár minut po mě klidně mohl pátral celý interpool. Té představě jsme se musela usmát, i když mi zrovna do smíchu nebylo. Zkrátka a dobře, bylo prostě lepší uklidit se hned.
Došla jsem až k vysokému plotu, který ohrazoval pláž a hledala nějakou bránu, vchod.
Postupně jsem obešla celou délku oplocení a konečky prstů ohmatávala každé prkénko zkoumajíce jestli se někde náhodou něco neuvolnilo. Až po patnácti minutách úmorného hledání jsem narazila na díru. Byla poměrně dobře zamaskovaná a kdybych ji nehledala nejspíš bych si jí ani nevšimla.
Instinkt mě nabádal abych si to všechno nejprve ověřila, ale nechtěla moc dlouho čekat. Jednak jsem tu nepatřila mezi zrovna populární osoby a nechtěla jsem nikoho potkat. A také tu byl důvod s velkým D a to matka. Všehoschopná, zlomyslná a nebezpečná.
Opatrně jsem křovím prostrčila ruku aniž by mě přitom poškrábaly všudypřítomné trny. Nestalo se vůbec nic. Vzduch je čistý. zamumlala jsem si pro sebe jako v nějaké detektivce a
snažila se do díry nasoukat i samu sebe. Nejdřív jsem tam s nejvyšší opatrností nacpala hlavu, ten nový účes mi dal pořádně zabrat a nechtěla jsem si ho zničit hned při první možné příležitosti. Rukou jsem si chytila malé břízy, která se tyčila přímo předemnou a zabrala jsem. Nohou jsem se odkopla od obrubníku a napálila přímo do stromu.
Au! Sakra! zaklela jsem při zvedání se ze země a v tom jsem zaslechla kroky. Na cestu zpátky bylo příliš pozdě, než bych se tou dírou procpala zpátky na chodník ,nově příchozí by si toho určitě všimnul a plán B- okamžitě se zvednout a schovat se v terénu taky nepřipadal v úvahu. Nebyla jsem žádný Sherlock Holmes, abych se v pustině plné písku skryla k nenalezení.
Proto jsem se nadzvedla na rukou ,abych vypadala alespoň trošku důstojně a podívala se kdo se to objevil.
DISKUZE:
Kdo se tam objevil?
Vyhlásí matka celostátní pátrání po Neriah? :D
Co matka provede Neriah až se objeví doma?
P.S.>> možná se to teď trochu podobá NL, ale tohle je úplně o něčem jiném :)
P.S. 2>> další díl mám nafocen, takže teoreticky by za 17 komentů mohl být new díl hned :)
hezkej blog