A máme tu 9. dílek, je to hodně krátký- to víte chtěla jsem to ukončit napínavě blog má asi zase nějakej užasnej problém tak to musím zveřejnit bez přednastaveníAu! Sakra! zaklela jsem při zvedání se ze země a v tom jsem zaslechla kroky. Na cestu zpátky bylo příliš pozdě, než bych se tou dírou procpala zpátky na chodník ,nově příchozí by si toho určitě všimnul a plán B- okamžitě se zvednout a schovat se v terénu taky nepřipadal v úvahu. Nebyla jsem žádný Sherlock Holmes, abych se v pustině plné písku skryla k nenalezení.
Proto jsem se nadzvedla na rukou ,abych vypadala alespoň trošku důstojně a podívala se kdo se to objevil.
Vzhlédla jsem rovnou do Elliotových čokoládových očích. Panebože! pomyslela jsem si a snažila se uklidnitEm.. ahoj! pozdravil a usmál se
Čau! vydechla jsem a snažila se sesbírat ze země, celou dobu mě zkoumavě pozoroval
Sluší ti to. zamumlal a ukázal na moje vlasy
Cítila jsem jak rudnu ale snažila jsem se nic nedát najevo: Ehm..díky. Ty taky nevypadáš nejhůř.
Tak, půjdeme? zeptal jsem a znovu se usmál
Dobře. šeptla jsem skoro neslyšně a přiměla svoje nohy k pohybuŠli jsme pomalu. Ell kráčel asi půl metru přede mnou a já pozorovala jeho hýbající se svaly. Jak krásně se leskly v záři pálícího slunce. Na co to zas myslím?!
Tak tohle je naše klubovna. řekl bezvýrazně a ukázal na malý domek. Provádíme tu různé schůze, hlasování a tak. Někdy tu i přespáváme.
Podívala jsem se za jeho nataženou paží a užasla. Ten dům vypadal hezky, až moc hezky na nějakou klubovnu. To jste si stavěli sami? vyhrkla jsemNe. Ten dům patřil mým rodičům. Je, je to dlouhá histrorie. řekl trochu úsečně a dal mi tím najevo že se na tohle téma nehodlá dále bavit, cítila jsem se provinile
P-promiň. Nechtěla jsem tě..
NE! zavyl a já sebou polekaně trhnula Ne. Nic se nestalo. Promiň, nechci na tebe vyjíždět. Já jen.. řekl a věnoval mi smutný pohled, jeho oči přetékaly bolestí Prostě. Já.. Nechci o tom mluvit. řekl už naprosto vyrovnaným tonem, ale přesto mě ranil
Něco se mu stalo. Ale já nesměla vědět co. Zakázal mi jakýmkoliv způsobem mu pomoct.
Došli jsme až těsně k moři. Celá Ellova parta tam byla. Sam se zrovna poléval s nějakou hnědovlasou holkou. Byla mi povědomá a cítila jsem, že bych ji měla znát. Místo jejího jména, jsem ale v hlavě měla obrovskou černou díru. To jsem byla opravdu takový ignorant? zeptala jsem se sama se a snažila se vybavit si posledních pár let- Dokonale jsem si vzpomínala na nejnovější návrh brány do jiného světa- duhový oblouk, který se objevil ve křoví, ale škola? Lidé? NIC. Vůbec nic.
Na dekách ležely tři holky. Nejspíš jsem je už také někdy viděla. Nebo ne? Vzrušeně se mezi sebou bavily, ale jakmile mě uviděly přicházet- zmlkly. Jenom na mě jakoby zhypnotizovaně zíraly a měřily si mě pohledem. Stačilo by jim už jen dodat psí zuby a jazyky, ze kterých by odkapávaly dlouhé provazce slin. Pak by se rozběhly a rozthaly mě, pěkně na malé kousíčky.
Realita však byla jiná a tohle nebyly zákony džungle. Byl to lidský svět, svět nebezpečných holek a proto jsem musela být silná. Zvedla jsem hrdě bradu a nevěnovala jim jediný pohled. S Elliotem jsme postupně zrychlili do běhu. Nebyl to zrovna dobrý nápad. V punčochách mě za chvíli tlačila malá, ale přesto pichlavá zrníčka písku.
Doběhli jsme až k dece a všichni do mě náhle zabodly svoje nevraživé pohledy. Blondýna si odhodila vlasy ze tváře a zamrkala na Elliota: Elle?! Nechceš nám TO vysvětlit? zeptala se a přehnaně zdůraznila to, nějak podvědomě jsem tušila že myslí mě







Co chce bloncka vysvětlit?:Chce se navážet do Neriah
Proč nechtěl Ell mluvit s Neriah o svých rodičích?:Má podobný osud jako Neriah:) nebo...nwm