17. ledna 2010 v 23:59 | ~Baru
|
Blábol:Je nová úvodka..:D Mě osobně se líbí víc,jak stará. Snad se vám díl bude líbit,ale je takový..mMm..nudný?:D Spíš..nic eXtra se v něm neděje :)
Tak pojď.Popohnala Isabella Miu.
Dívky šli asi půl hodiny,jak říkala Isabell.Při cestě Isabella kladla Mii několik otázek.Nezapomněla ani na otázku "Co to máš na sobě".Mia si něco vymyslela a dívky šli dál.
Po chvilce došly před polozbořený dům.Isabelly nohy se zastavily a z jejích úst vyšla věta.Tak tady bydlím.Řekla a Mia se zaškaredila.Opravdu nečekala,že to bude až tak strašné.Ovšem neměla na výběr.
Toto byl pohled,který se Amelii naskytl.Isabella říkala pravdu.Není to žádný luxus.Mia se modlila,aby to vevnitř vypadalo lépe,jak na venek.Pojď,ukážu ti to zevnitř.Usmála se Isabella a šla směrem k domu.Mia šla jako pejsek za ní.
Došly do prvního pokoje a z Isabelly vyšlo Tohle je náš obývák.Nic moc,ale nic tu nechybí.Mia nestihla ani nic otevřít pusu a Isabella hopsala do dalšího pokoje.Tentokrát do kuchyně.
Mia stále okoukávala obývací pokoj a Isabella na ní mluvila z vedlejšího pokoje.Kuchyň a jídelna.Křikla a všimla si své maminky stojící umyvadla.Ta se na Isabellu tázavě podívala.Někoho tu máš?Zeptala se.Jó..kamarádku.Odpověděla.Její mamka několikrát za sebou zamrkala a na tváři se jí objevil podivný úsměv.Nebyla totiž zvyklá,že by si její dcera někoho vedla domů.Neměla totiž žádné přátele.A to jen kvůli tomu,že není jedna z nejbohatších.
Em..mami,kámoška ztratila klíče a její rodiče jsou na dva měsíce pryč.Mohla by tu do té doby zůstat?Prosíím.Řekla prosícně.Bells já nevím.Isabellin úsměv zmizel.Prosím,nemá kam jít.Bude hodná.Slibuju.Doufala,že její matka nakonec přistoupí na její plán.No..v tom vstoupila Mia do kuchyně a její oči zabloudily na Miinu tvář.Jakoby do pokoje vstoupilo zářivé slunce a rozzářilo jí celý den.Do široka se usmála a dlouhými kroky se přesunula k Mie.
Objala ji.Mie se to zdálo velice divné,ale za to,že jí tu nechají se objetí nebránila.Budu ráda,když tu zůstaneš Mio.Usmála se.Anó.Vyšlo radostně z kouta,kde stála Isabella.Mia úsměv opětovala,ale jedno jí bylo divné.Odkud znala ta žena její jméno?Ale později jí napadlo,že o ní nejspíš mluvila Isabella.Dál už to tedy neřešila a následovala Isabellu po schodech nahoru.
Došly do zeleně vymalovaného pokoje,kde bylo docela chladno.Můj pokoj.Jsou tu dvě postele.Usmála se.Jednu dobu tu s námi bydlela mamky spolupracovnice,ale pak si našla přítele a odstěhovala se.Řekla a čekala,že Mia poví,jak se rozhodla.Ale Mia stále nic neříkala a koukala kolem sebe.Bylo to tak divné.Od svého narození bydlela v nádherném luxusu a teď měla žít v domě s děravou střechou a bez topení.Ale věděla,že milejšího člověka v tomto městě nejspíš nenajde.
Tak co?Spokojíš se s tímhle nebo půjdeš hledat štěstí dál?Položila Isabella Mie otázku.Zůstanu tady.Řekla a z jejího tónu bylo vidět,že z nového obydlí není zrovna dvakrát nadšená.Super.Zatleskala radostí Isebella.Byla ráda,že se konečně bude mít s kým bavit.V životě měla totiž jen jednu kamarádku a ta se před pěti lety odstěhovala na druhý konec světa.Tak se těšila,že už nebude její jedinný přítel deník.Teď..jsem unavená.Kde se mohu umýt? Hned vedle.Zkusím ti mezitím najít něco na spaní.Řekla.
Mezitím,co se Mia myla,Isabella hledala nějaké to oblečení na spaní.Po chvilce něco našla a zavěsila pyžamo na kliku koupelny.Máš to přehozené přes kliku.Křikla přes dveře.Potom si šla lehnout do pokoje a čekala,kdy přijde Mia.
Mia si oblékla to co dostala,i když se jí do toho vůbec nechtělo a utřela si rozmazané oči.Poté se s vrzavím zvukem otevřely dveře pokoje a s tím vkročila Mia.
Mia si bez jedinného slova lehla do postele,která oproti její ze zlata byla nic.Otočila se na stranu,kde ležela Isabella a prolomila ticho.Nejsi své matce vůbec podobná,čím to je?Řekla.Mamka říkává,že jsem celá podobná na taťku.Odpověděla ji Isabella.Aha.Já už půjdu spát.Jsem velice unavená.Dobrou noc přeji.Řekla Mia a otočila se ke zdi.Dobrou.Odvětila Isabell..
Nenapadají mě žádné otázky :D Tak prosím pište jen názory k dílu :)
Děkujii.
~Baru
hezké