27. března 2010 v 15:07 | TerXi*
|
Info k dílu: Máme tu další jubileum! :D ale musím říct, že tento díl je celkem o ničem..příští by měl býtlepší =)
Crrr! ozval se budík vedlemé postele. Už po několikráté jsem si ho natáhla a slibovalasi, že až zazvoní,vyjdu z pokoje a začnu něco dělat. Už to tu bylo zase. Ta hrozná nechuť. Ten strach vyjít ven. Natáhla jsem se a budík úzkostlivě zaklapla. Potom jsem obejmula nejbližší polštář aznovu se rozplakala. Už tu ležím dva dny. Už dva dny jsem nevykročila ze svého pokoje. Jak dlouho? utrousila jsem směrem k Samově koši. Kocour se protáhl a vrhnul na mě naštvaný pohled: Tak dlouho, dokud si budeš hrát na padavku.
Měla jsem chuť po něm něco hodit, ale neměla jsem na to dost síly. Vlastně jsem už neměla sílu na nic. Slzy mi dál stékaly po tvářích a já se zaměřila na neexistující skvrnu na nově vymalované stěně. Ozvalo se klapání podpatků. Mamka. Určitě se mě zase bude snažit dostat ven, nebo mi oznámí kolikrát Chris, Nelly a Niky volali. Natally? ozvala se Volala ti-
Prudce jsem se otočila a dořekla: Niky? Nelly?
Mamka pokývala hlavou: Obě. Na chvíli se odmlčela. Kdy už mi konečně řekneš co se ti stalo? Jak ti mám pomoct, když...se se mnou skoro vůbec nebavíš?!
Podepřela jsem si hlavu a povzdechla. Na tu samou otázku už se mě ptala nejmíň stokrát. Natally, prosím. řekla s psím výrazem v očích
Vtom se ve mě něco zlomilo. On, on už mě...nechce. zamumlala jsem slabým hláskem
Ale Naty. Kluci za to nestojí. řekla se nádechem smutku v hlase Najdeš si lepšího.
Zamračila jsem se. Ale lepší není!
Mamka mě dostrkala k zrcadlu. Opravdu se od něj chceš nechat ničit..? zamumlala a s těmito slovy mě opustila. Zírala jsem na svůj odraz. Jsem to vůbec já?
Vlasy té holky v zrcadle sice byly blonďaté, ale naprosto ztratily svůj lesk. Byly mastné, nelíbily se mi. Oči měla zarudlé pláčem a neodlíčená řasenka se postarala o šedé šmouhy na jejích tvářích. Zvedla jsem jednu ruku. Dívka v zrcadle mě následovala. Takže jsem to tedy já. Ne! křikla jsem do zrcadla Nebudu vypadat jako bezdomovec. Ať si Chris třeba chodí s půlkou města.
O hodinu později jsem na mamčino přání, čerstvě vyhoupaná a učesaná, vyšla ven. Slunce neúprostě pálilo a já okamžitě zalitovala, že jsem si nevzala kraťasy. Nevěděla jsem, kam chci jít, ale neustále mě sužoval strach, že uvidím Chrise. Avšak nemusela jsem se tak stresovat. Hned u dveří na mě totiž čekalo překvapení.
Ovanul mě silný oblak vůně nejnovější Rexony Friends forever. Vzhlédla jsem. Do očí se mi zabodly pohledy obou mých nejlepších kamarádek. Ahoj Naty! vykřikly obě zároveň
Už jsme si myslely, že nevylezeš. řekla Niky a přišla blíž, vůně Rexony byla ještě silnější.
A-hoj. vykoktala jsem a náhle mi došlo jak moc mi chyběly. Niky, odkdy ti nevadí Rexona? zeptala jsem se trošku rozpačitě No, já..co bych pro tebe neudělala. usmála se
Zaplavila mě vlna náklonosti k vedle mě stojící černovlásce. Víš, Naty s tím Chrisem je mi to moc líto. On se mi nijak moc nelíbí, ale prostě po mě vyjel. Už jsem to s ním ale skončila. řekla a znovu se usmála
Na tváři se mi konečně objevil úsměv. Proč by se Frecklesbabes měly hádat kvůli nějakýmu blbýmu klukovi! řekla jsem
Niky mě okamžitě objala. A teď pojď, chceme ti něco ukázat. řekla Nell s tajemným úsměvem
Co jí chcou ukázat?