close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Blíženci- "kdo věří, ten vítězí" [2]

29. června 2010 v 11:57 | TerXi* |  Povídky..
lowisek-terisek.blog.cz
Ahoj! Tak jsem si zase našla čas na zveřejnění B :)
Tentokrát je to o něco kratší, ale myslím že to zas tak vadit nebude..
Děkuji všem, kdo si to alespoň přečtou :)




2.
"Ty kočky jsou snad všude.." ozval se životem zmučený muž ve špinavém oděvu. Vedle něj se napřímil asi sedmnáctiletý mladík se živýma zelenýma očima. "Kočičí půlměsíc." Konstatoval suše. "Všichni chtějí na slavnost."
Muž se usmál. Kolem očí se mu objevily vějířky drobných mimických vrásek a čelo se mu lehce zkrabatilo. "Máš pravdu, Nespi. Všichni jsou posedlí těmi jejich svátky. Jen my ne."
Nespi z otcových slov vycítil bodavou špetku nostalgie a tak ho dobromyslně poplácal po rameni. "Ale otče, nepotřebujeme jejich slavnosti. Vystačíme si sami. A stejně, kdyby se o nás dozvěděli.." Chlapec se na chvíli odmlčel a ztěžka polkl. "Však víš.."
Adrien Axford s vynuceným úsměvem přikývl a pohlédl na syna. Nespi byl vysoký a vyhublý. Z jasně zelených očí mu šlehala nezměrná síla. Ale tato síla nepatřila jeho svalům, ale mysli. Mladík byl chytrý a pozorný. Často vídal nereálné obrazy a rád se nechal unášet vírem svých roztroušených myšlenek. Většinu času sedával ve skrýši a přemýšlel, upovídanost k němu nepatřila. Nebyl stydlivý, jen se nepotřeboval a nechtěl vybavovat s nikým kromě otce. Vlastně se ani s ostatními lidmi bavit nemohl.
Nespi a Adrien byli už deset let na útěku. Už deset let se vzpírali čičometům a jejich zákonům. Asi před šesti měsíci se jim podařilo najít vhodný úkryt v hustých lesích na severu knížectví Anhagos. Plánovali tu zůstat, dokud to půjde. Žili skromně, měli sotva co jíst, ale nestěžovali si. Schovávat se před čičomety deset let byl úžasný a neopakovatelný úspěch. Ještě nikomu se nepovedlo přežít tak dlouho. Čičometové byli neustálým bezvýsledným pátráním unaveni, ale bylo jim jasné, že je dopadnout musí. Nechtěli si zkazit svou bezúhonnost dle jejich soudu bezvýznamným Nespim, synem sedláka z nejnižší třídy. A pak tu samozřejmě byl anonymní list pergamenu, o kterém věděla jen ta kočičí část planety. Co když tím Blížencem je právě Nespi?
Na onu čičometskou zemi, jež její vládci nazývali Odea, se snesl soumrak. Adrien unaveně došel do skrýše v malé jeskyni a skoro okamžitě usnul. Nespi takové štěstí neměl. Neustále se převaloval a když už přeci jenom zamhouřil oka a propadl se do neklidného spánku, nějaký zvláštní varovný sen ho přesto probudil. Nad ránem už toho Nespi měl právě tak dost. S obvyklým nešťastným výrazem se vykradl ven z jeskyně a rozvážným krokem se vydal prozkoumat tu hrstku světlých míst, která na hvězdné klenbě zářila. Cítil jak mu krev tepe ve spáncích a jak se jeho svaly nepříjemně napínají. Něco mu radilo, ať uteče, zmizí, co nejrychleji. Ale chlapec neposlouchal, byl přesvědčený, že se potřebuje trošku provětrat. Špatná tušení ho navíc stejně budila celé poslední desetiletí, tak tomu nepřikládal velkou váhu. Kdyby se však přece trošku zamyslel a rozhlédl, pochopil by před čím ho vlastní tělo varovalo…

----------------------------------------------------

Ještě toho dne se na Odee, v těch nejvyšších horách a pevnostech Oharonu chystal tajný sněm. Čičomet a čičometka, úřadující královský pár z rodu Sfinligas a rodiče Lary, se tu setkali s Celestýnem, pamětníkem, který tak rád zkoumal starý pergamen s dávnou legendou. Chtěli si promluvit o Laře a o jejím nejasném osudu. Celestýn je vřele přijmul, královský pár ale nechtěl příliš otálet. Oba se posadili na měkké lenošky a s neurčitým výrazem hleděli do vířících plamenů v krbu. Nikdy by to nepřiznali, ale svou dceru milovali a stejně jako lidští rodiče pro ni chtěli to nejlepší. Ale zákon byl zákonem a zvláště oni, jako ti nejvyšší a uctívaní museli jít příkladem. Čičometové neprojevují city. Čičometové jsou hrdí a vznešení…tohle pravil zákoník, nebylo dovoleno bát se, nebylo dovoleno milovat.
Právě proto byla celá tato schůzka přísně utajená. Nikdo nesměl vědět, že se král a královna bojí, toho co se má stát.
"Zajímá vás tedy Lařin osud.." Prolomil Celestýn mrtvolné ticho. Odpovědí mu bylo pokývání dvou vznešených královských hlav.
"Chceme vědět, zda-li se už legenda naplňuje. Lara je ještě tak mladá, nevím jestli je připravená čelit svému poslání. Nemohu ji uchránit, Blíženci musí být zničeni, ale.." Vyhrkla královna Annabeth rychle a zabořila svůj nádherný obličej do dlaní. Král Olafien byl v mžiku u ní a s kočičí opatrností ji objal kolem ramen. "Annabeth je z toho hrozně neklidná. Ani lov se jí už příliš nedaří. Myslí jen na Laru a tu...legendu." Zamumlal Olafien a ustaraně se pousmál. Annabeth mlčky vzhlédla. Znovu vypadala neprostupně a hrdě. "Co nám tedy můžeš říct, Celestýne?"
Celestýn se zahleděl do jejích světlounce zelených očí, jimiž jen někdy probleskl zásvit jasné žluti. "Má paní, Lara je onou jedenáctou generací Sfinligas a je mi to opravdu velmi líto, ale musí to být právě ona. Právě ona musí jít za svým osudem a musí vypátrat Blížence a následně je také zničit." Řekl rozvážným slabým hlasem.
Annabeth naprázdno polkla. Byla velmi chytrá a učená, jako všem čičometkám, i jí se dostalo nebývalých znalostí a proto moc dobře věděla co to znamená. Každá kočka ví, že je špatné zahrávat si s ohněm. Ale pokud si chcete zahrávat s prastarou magií, kterou jsou opředeni Blíženci, budete ještě prosit, abyste si hráli jen s ohněm. Olafien tiše povzdechl: "Opravdu ji nemůžeme nijak ochránit?"
"Ne. Ochránit ji nelze. Můžeme jen doufat a věřit v ni." Řekl Celestýn a oběma rodičům pohlédl do očí.
"Musí je přemoct. Lara přece musí přežít. Je tak vytrvalá." Vyhrkl Olaf a na chvíli odtrhnul pohled od krbu. "Šance má velké. V celé zemi nenajdeme lepší bojovnici než je ona. Čičomety nechala za sebou už dávno a podle jejích posledních výsledků, předběhla i ty nejlepší z čičometek. Musíme jí věřit." Odvětil Celestýn a potřásl hlavou. "Kdo věří, ten vítězí."
Hned na to se královský pár plynule zvednul. Oba rozrušeně švihali ocasy. "Děkujeme, Celestýne." Rozloučila se ještě Annabeth a poté se za oběma zavřely dveře. Museli se vrátit na svůj hrad a znovu se pustit do vyřizování všech novinek, které se za jejich nepřítomnosti stihly udát. Ale nemuseli jet až do svého sídla, nové události si je našly už po cestě. Jejich kočár po hodině jízdy zastavila prvotřídní čičometská hlídka. Jeden z důstojníků, loajálně vypadající mladík v uniformě, jim předal naléhavou zprávu: "Královno, králi. Konečně se vyplnily naše dávné tužby, v lesích v knížectví Anhagos naše hlídky zachytily pach Nespiho Axforda. Jsme připraveni zakročit na váš rozkaz."
Annabeth si s Olafem vyměnila překvapený pohled a potom vztyčila dlouhý ukazovák, zahalený v černé rukavičce. "Ne! Zakročíte, jakmile se jako posila vašich hlídek objeví má dcera Lara."
Důstojník zasalutoval. "Ano má paní, předám váš rozkaz."
Annabeth si konečně dovolila letmý úsměv. Tato zpráva ji opravdu potěšila, a ač se stále bála Lařina neúprosného osudu, měla své zásady. Nespi měl být v žaláři už dávno. Zasloužil si dlouhé bičování a pomalou smrt, protože jasně ohrozil její královský majestát. A to se, alespoň za vlády Annabeth, nevyplácelo…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kilíí | 29. června 2010 v 12:03 | Reagovat

hezky bude jeste jeden dil nebo je tohle konec

2 TerXi* | Web | 29. června 2010 v 12:26 | Reagovat

[1]:- dílů bude ještě víc ;) tohle je teprve začátek

3 E V A | Web | 29. června 2010 v 15:33 | Reagovat

Zase super díl :)

4 ri* | Web | 29. června 2010 v 19:06 | Reagovat

Zaujímavé,dokážeš zaujímavo písať...máš talent,fakt nekecám :)

5 veronika-cerna | 30. června 2010 v 13:02 | Reagovat

wow to je krasne mimochodem i design je povedeny. (omlouvam se kdyztak za chyby, ale tady je na nic klavesnice. No jdu si precist jeste prvni dil.)

6 Bari | Web | 30. června 2010 v 13:53 | Reagovat

Nj...to mně bude stačit týden na dovolené a budu zase stahovat půlku Janity :D
Jinak krásný díl :-P  :-) I krásný desing,ale ty kytky mi tam moc nesednout :D  :-)

7 TerXi* | Web | 30. června 2010 v 16:52 | Reagovat

Děkuji za komenty :)

8 Izzie | Web | 1. července 2010 v 21:56 | Reagovat

je to užasný.

9 Lowiska | Web | 2. července 2010 v 13:36 | Reagovat

Už ti určitě někdo řekl, že seš talentovaná na vymýšlení příběhů a na jejich psaní? Líbí se mi tvůj styl, má to šťávu, je to napínavé, super je to. Jdu dál :-D

10 TerXi* | Web | 2. července 2010 v 20:15 | Reagovat

Děkuju všem :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama