
No to jsem si zas vymyslela název! ×D Ale patří to k ději. A jak už jsem říkala od tohoto dílu to bude zajímavější...
KOMIX PŘESOUVÁM Z NOWSIMS

Vivi Stentfordová se ne zrovna příliš uvolněně opírala o chladnou zeď posprejované řadovky. Přecejenom nebyla na zdevastované domy zvyklá. Až do teď všechno probíhalo podle plánu, ale najednou se to všechno zvrtlo- Vivi ač by to nikdy nepřiznala měla strach. Bála se, že ji tu někdo najde, že ji někdo pozná a také, že si ji někdo splete s kur*ou. Jediný pohled do kapesního zrcátka jí prozradil, že se "kamarádkám" z dálnice nápadně podobá.
Celou akci se jí povedlo dovést do fáze číslo 3- zapadnout vzhledem. Sama se divila jak lehce se jí povedlo utéct všem spolužákům až sem. Dokonce už i Sandra se pomalu stávala další figurkou na její šachovnici. Všechno bude dobré! řekla si Vivi tiše, znělo to jako motlitba

V oblečení, které si ještě ráno stihla sbalit do kabelky a mega botami, které se jí už v pondělí povedlo nenápadně nacpat do školní skříňky se necítila dobře, byla poskvrněná celou touto ulicí. Červená rtěnka, kterou nedávno sebrala mamce a dosti úchylné brýle to celé jenom dolazovaly. Vivi se zatajeným dechem pozorovala prostranství. Všude bylo ticho, až podezřelé mrtvolné ticho. Pomalu se jí ježily chlupy na rukách, bylo jí jasné, že s chladem to nemá nic společného.

Nakonec se ale zhluboka nadechla a přiměla ztuhlé nohy k pohybu.
Všudypřítomné kamínky jí skřípaly pod botami. Vivi to nevnímala. Věnovala se pozorování okolí. Bála se, že se zpoza rohu vynoří nějaký opilý bezdomovec a pak.. Raději si ani nechtěla domyslet co by se všechno mohlo stát.

Rychlým krokem, který nápadně připomínal běh dorazila k velkému, suchému stromu. Štítila se ho dotknout. Stejně jako všechno tady byl poskvrněný, znehodnocený. Postavila se tedy asi 5 centimetrů od drsné kůry a pozorovala okolí. Hřbitov nikde. Ať se koukala kam chtěla nikde nezahlédla jeho známou ,strašlivou siluetu.
Do kelu. zaklela tlumeně
Jasně si vzpomínala, že stála přesně tady a pak..

Co bylo pak? ptala se sama sebe, tlustá zeď jí bránila v přístupu ke vzpomínkám. Všechno bylo špatně. Snažila se proniknout za tu tlustou zeď, ale marně. Naštvaně se sesunula na studenou zem a zaječela: Sakra! celá její niterní úmluva o utajení tímto lehla popelem
Vivi byla příliš zaslepená vztekem a proto si až velmi pozdě všimla křupajících zvuků asi jen pár metrů od ní. Někdo sem jde! problesklo jí hlavou a celé tělo se jí začalo zmítat pod vlivem adrenalinu

Ač nerada, musela přistoupit na nouzový plán. Neměla jinou možnost. Křečovitě sevřela rukojeť kabelky, připravena s ní jakéhokoli útočníka majznout po hlavě. S výraznou nechutí se opřela o strom a ruku si svůdně položila k čelu. Vydávala se za šlapku, bylo jí strašně. Ale jak by někomu vysvětlovala, že se snaží najít TEN hřbitov, na kterém plánuje provést ne zrovna dobromilovný rituál?
NE! To už radši bude vyvětlovat proč se převléká za štětku.
No jo, s holkama to prostě umím. ozval se klučičí hlas a Vivi sebou strachem trhla
Sklapni, vole. odpověděl další kluk znuděně
Takže je jich víc, ale ne...
DISKUZE:
Kdo jsou ti kluci? Známí nebo neznámí?
Co udělají až uvidí Vivi?
Najde Vivi hřbitov?








1) Známí? Nevim.
2) Začnou jí nadávat a smát se jí.
3) Asi jo.
Super díl! :)