29. října 2010 v 12:47 | TerXi*
|
TerXi*...
...nemá co dělat, nudí se, píše
...proto se rozhodla pro jakousi povídku, kterou nazvala "Provokující stíny"
...jedná se o výplod znuděné mysli, ve kterém autor prezentuje své oblíbené kecy
...autor si vyhrazuje právo vydávat povídku jak se mu bude chtít, kdy se mu bude chtít a také okázale ignorovat komentáře, že to všichni nepochopili- nejedná se o věci, které by se daly nějak dobře chápat, přesto si však myslím, že nějaký příběh to mít bude(možná..)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Úvod
Pálím vonné svíčky. Za každou se skrývá část mého života. Jakmile dohoří, veškerá bolest odezní a kouzlo toho příběhu zmizí. Jen jeden háček v tom je. Po těch několik minut co svíčka hoří nejsem sama sebou. Po těch několik minut jsem mimo a dělám podivné věci. Po těch několik minut je v mém těle někdo jiný. Bojíš se číst dál? Není to zrovna nejčistší byznys. Však já ani neříkala, že budu hrát fér. Jsem jen unavená a shrbená pod tíhou bytí. Ber nebo nech být. Je to moje pohádka…i když nekončí zrovna šťastně.
S krabičkou zápalek v ruce a s jasným úmyslem vyrytým kdesi v mozku. Všechno je nachystané. Nejsem praštěná, pouze toužím po vykoupení. Po troše štěstí..
Něco jsem provedla sama, zbytek udělali jiní. Moje blbost. Nesnaž se to popřít. Na okna podkrovního pokojíku se lepí stíny. Čas pokročil. Dnes ale nebudu svítit. Rodiče odjeli, jsem v tom sama. Chceš jít dál? Nepustím tě. Dnes už nezaberu na tvoje psí oči. Zaplať nebo si mrzni venku. Takhle to tu funguje. A nesměj se, já nepíšu fejetony.
Tak nějak jsme se zdrželi. Hodiny odbíjejí půl desátou. Rozhoduj se rychle, nedávám druhé šance…
DOKONALÝ! Moc se mi to líbí :)