
Špína straší v ulicích. Zasedlá ve škvírách mezi parapety. Poslouchej, to jen hlídá světlo. Aby se se svítáním nerozrostlo o kousek dál. Metaztázy černý barvy se ti táhnou pod očima. Hrajeme si na politiky..
Žárovky v lucernách praskají z toho návalu emocí. Chytáme ty střepy jen tak holejma rukama. Podívej, to abysme je mohli brousit o odhalený žíly. A moje oči září rudě. Jak nepovedenej film. Hrajeme si na mučedníky..
Žárovky v lucernách praskají z toho návalu emocí. Chytáme ty střepy jen tak holejma rukama. Podívej, to abysme je mohli brousit o odhalený žíly. A moje oči září rudě. Jak nepovedenej film. Hrajeme si na mučedníky..
Hledáš umění, v hospodě za úsvitem,
bolest teče prázdným bytem.
V proudech.
Stéká po stěnách,
máčí sníh,
kašpárek kolem projíždí na saních.
Vzpomínáš..
Vem si číše,
smutek šlechtí.
Dělám, po čem tvoje oči dychtí.
Zíváš.
V okovech beznaděje.
Vzpomínám..
Odlétám i se všemi náladami,
bolest teče prázdným bytem.
V proudech.
Stéká po stěnách,
máčí sníh,
kašpárek kolem projíždí na saních.
Vzpomínáš..
Vem si číše,
smutek šlechtí.
Dělám, po čem tvoje oči dychtí.
Zíváš.
V okovech beznaděje.
Vzpomínám..
Odlétám i se všemi náladami,
my dva už nikdy nebudeme sami.
Nedělej závěry.
Nedělej závěry.
Lžu a bídně přežívám.
Vzpomínáme..
Tak tahle vypadají tetování na náhrobních kamenech.
Naděje je jako medicína proti kašli,
a v radosti bývá zatlučený smutný vzdech.
Ano, ano, ano. Předtím než mě ukamenujete, vyslechněte zprávu, kterou vám nesu. Už na tom pracuju (tím myslím TI), možná bude ještě dnes. Pokud ne, tak zítra.








krásná básnička :)
TI musí být dnes, prosííím