2. února 2011 v 11:25 | TerXi*
|
Podřež mi žíly. Sama to nedokážu.
Překroč kaluž krve, kterou nikdy neuklidíš. A pak se zeptej: Proč jsi to udělala?! Pověz mi, že inteligenci měříš na miligramy a že počkáš než chcípnu.. Že mě podržíš za ručičku. A pak podrazíš nohy mýmu sebevědomí. Jen podplať překladač, aby se tvářil, že umíš anglicky. A pošli mi květiny. Tentokrát ti špek neskočím.
Něco je špatně. Ne tak, jako když ztratíte milované náušnice nebo nestihnete poslední autobus. Něco je špatně..uvnitř...ve mně.
Dnes jsem vyrazila na menší okružní jízdu. Čmuchat a slídit k sousedům. Jo, opravdu. Navštívila jsem nějaké z vašich vzkvétajících blogů. Stopy tam nenajdete, všechny jsem je za sebou zametla, ale právě díky těm několika návštěvám(v nenávštěvních hodinách) se něco zlomilo. Přistihla jsem se, že přemýšlím o dávných časech slavných pro Lo-Te-Rii. Přistihla jsem se, že přemýšlím o sims. A došlo mi, že nechci, aby se L-T stalo pouhým otiskem v blogové historii. A že to tu nechci nechat padnout.
Jo, já vím. Jsem nemocná. Ale...
..opravdu s tím chci něco udělat. Chci změnit design a vypravit se do sims. Nafotit komix. Napsat povídku, cokoliv...
Jenže zároveň jsem si uvědomila, že sama sebe přestávám brát vážně. Asi jsem zestárla. Už tomu co si usmyslím nevěřím jako vždycky.
Co se povede, i to co co se nepovede každopádně potkáte právě tady. :)
Na lepší zítřky.
TerX..
Ja z tých tvojich textov umriem, úžasné. :O
A článok... no, je to zaujímavá myšlienka. Držím palce.^^