Duben 2011

Spěšná zásilka

27. dubna 2011 v 17:08 | TerXi* |  →Moje kecy

Ňach ňach... Opět TerXi* se svým děsivým chechotem, fialovými pařáty a tak.
Minule jsem se zmínila o holubech. A taky novém blogu.
Tak fajn. Nebudu to natahovat. Kdo chce, nechť se podívá.
Dámy a pánové, představuji vám...

O střechách a tak

9. dubna 2011 v 15:34 | TerXi* |  →Moje kecy
Koupu se ve vlastní krvi. A zkouším se vrátit. Povídal jsi o kříži, o tmě, o noci... Lháři! Dlouhé líbačky s noční oblohou už zbyly jen opilcům. A já přece nepiju. (Ta vodka ve skříni nebyla jen náhodou.) Ne, jedu na vlastní drogy. Ožíraná sama sebou. A půlnoc..jen nestydatá děvka. Ten krok, kal v oku, ten výraz, když se přiblíží. Lístky mizí v prachu. Jsem holt dobrá herečka.

(Life is a nightmare!) Dost, že se taky ozveš, drahá. Máme prázdnou ledničku. Sousedka nás na rynku pomluvila. A ostatní jen přikyvovali. (Could you be more obscene?) Jo, máme prázdnou ledničku. Kočky utíkaly s vřískotem. Proč tu nejsi když tě potřebuju?
Ale jo, tak jsem zas napsala nový článek. Proč zlomit srdce jednou, když ho jde rozrýt i vícekrát, že? (Why is everything so hard?) Ale jo. Mám se fajn.
Všude kolem je jaro, jen tady jsme zamrzli u Vánoc. Už nejsem ten nadšenec. Fakt ne. Stárnem.. (Dovolte mi tu trochu nostalgie..) Kdybych se takhle viděla před osmi měsíci dotáhla bych se ke kýblu studené vodu a pořádně si naliskala. Teď už na to nemám. Bývám na sebe docela mírná. To je problém. Jak odstranit zajetý komplexy?
Píšu vlastně články, který nikdo nechápe a pokojně se tomu směju.
...protože člověk potřebuje nějakej důvod, aby se mohl smát.
A jak to tu čtu, přemítám co se to ze mě stalo za tvora? Uskladněn obvykle doma, bez tíživých zlozvyků kouření a alkoholismu, plně se vyhýbající sportům, lačného úspěchu, toužícího po milionech slunečních paprsků...
Ale jo. Pojďme si povídat.