Nevím, co to na mě sedlo a nevím, proč to vlastně píšu. Kdysi pro mě ten komix hodně znamenal a myslím, že si zaslouží pokračování. Pokud TI ještě fandíte, přeju Vám příjemné čtění.
Podprůměrná špinavá nalejvárna se před ní otevřela jako černá díra. Bez výčitek svědomí udělala těch pár kroků, které ji dělily od prázdnoty a najednou se octla uvnitř. Dusno, pach zpocených těl a hlasitá hudba. Všechno, co potřebovala a po čem toužila. Malé zaprášené stolky přetékaly prázdnými sklenicemi a nemytým nádobím. Byly přesným odrazem úrovně podniku. Pajzl. Cat tato atmosféra paradoxně vyhovovala. Nejspíš právě proto, že její duše byla -stejně jako ty stoly- obtěžkána spoustou nepříjemných věcí, kterých se toužila zbavit.
Tiše jako snítka prachu dosedla na nejbližší barovou stoličku. V očích měla napsáno "Vem si mě a nebudeš litovat", když se rozhlížela kolem. Na improvizovaném tanečním parketě se právě o její pozornost prali dva mladí muži. Nemohlo jim být víc než dvacet. Na ukřivděné panice byli až příliš staří a zase příliš mladí na jakýkoliv vážnější vztah. Přesto ale akorát pro dnešní noc. Cat přimhouřila oči a napůl nosem, napůl ústy nasála těžký vzduch alkoholového doupěte.
"Co to bude?" přitočila se k ní barmanka. Měla křivě stříženou ofinu a k sobě vzájemně neladící kousky oblečení. Její pohled prozrazoval, že je k smrti otrávená. Cat ji sjela kritickým pohledem. Myšlenky na cizí neštěstí u ní vyvolaly příjemnou vlnu uspokojení.
"Whiskey," odtušila dívka, aniž by se předem ujistila o přívětivém stavu své peněženky. Bylo jí upřímně jedno, jestli jí vynadají do neplatičů nebo na ni zavolají policii. V této chvíli vážně nezáleželo na ničem.
Barmanka sotva znatelně přikývla a ponořila ruku do prostoru za pultem. Vzápětí Cat dostala, co chtěla. Otevřená lahev whiskey čekala jen na ni. Zrzka, mírně vyvedená z míry, povytáhla obočí. Byla zvyklá dostávat jen úzkostlivě přesně odměřeného panáka a celá lahev se v jejích očích rovnala nevyčíslitelné slasti. Slečna na barem byla asi na podobné chování u pijanů zvyklá. Monotónním hlasem se pustila do vysvětlování: "Při naší Happy hour akci dostává každý zákazník celou lahev jeho vybraného drinku pouze za poloviční cenu a to.."
Zoufalci. Pomyslela si Cat a okamžitě ji přestala poslouchat. Měla teď mnohem lepší věci na práci.
Zteplalý nápoj si vyťapal cestičku jejím hrdlem. Ucítila jak jí tancuje v žilách a doslova ji zavalila touha, udělat něco zakázaného. Praštila lahví o stůl a vběhla do záře reflektorů. Oba tanečníci se stále klinkali na svých místech a častovali ji občasnými hladovými pohledy. Jejich nepopiratelný zájem ji těšil. Byla si jistá, že dnes to vyjde.
Povzbuzená alkoholem předváděla stále dráždivější pohyby. "Čau kočko," zašeptal jí najednou jeden z nich do ucha. Z jeho dechu táhl alkohol, ale Cat si zakázala uhnout. "Nepůjdeš na skleničku?"
Svolila, že už jí z toho vrtění se vyprahlo a odebrala se s ním ke zdroji. Muž, zjistila, že se jmenuje Wayne, jí galantně podal kelímek s pivem. Dívka po něm chňapla a jazykem slízala čepičku pěny. Snažila se vypadat roztomile, na Wayna to ale bůhvíjaký dojem neudělalo: "Takže Catty, můžu ti tak říkat, ne? Bavíš se?"
Slovo bavit se v dívčině slovníku často koketovalo s alkoholem a tak si okamžitě vzpomněla na nedopitou whisky, kterou zanechala na baru. "Jejda," vypískla, "hned jsem zpátky!"
Rázovala si to rovnou k pultu, cestou ale do někoho narazila. Byl vysoký, pohledný a táhly z něj cigarety. "Promiňte, nechtěl jsem.," začal se omlouvat, Cat ho ale umlčela mávnutím ruky. "To je fuk. Pojď se mnou, mám na bááru nedopitou flašku whiskey."
Muž se nenechal nijak přemlouvat. Po tváři mu dokonce přeběhl stín tajemného úsměvu.
Zrzka odložila kelímek s pivem a vrazila neznámému lahev whiskey do ruky. "Pij. A taky mi řekni, kdo jsi a co tu děláš."
DISKUZE:
Co si myslíte o neznámém muži?
je to tak úžasné že to snad slovy nejde ani vyjádřit :))
Musíš pokračovat!
Ale je super, že jsi se ozvala a konečně zveřelnila TI. Tenhle díl se mi moooc líbí.:) Těším se na další, jen tak dál.:)
S největší pravděpodobností jsem o to neměla pochyb, nikdy nezklameš... nikdy. Ta pauza jakoby ti prospěla. Text mnohem lepší než kdykoliv jindy a já to přeci cítila v kostech. Jenže to tys to zvládla a mé kosti nikoho nezajímaj. Smekám a říkám- PANÍ SPISOVATELKO až vydáte knihu koupím ji i za tu nejvyšší cenu. Já totiž moc dobře vím, že by stála i za pořádné prachy.
Terr ty jsi prostě bezkonkurenční případ... s tvou diagnózou ještě nebyl nikdo z mého týmu obeznámen, nejspíš ani nebude. Řekněme, že máš chorobu BOŽSKÉ NEPŘEKONATELNÉ SLOVNÍ ZÁSOBY PRO PSANÍ, bohužel zatím nevíme, jak se to dá léčit a -možná- ani nechceme ;)