→Moje kecy

Opravdu potřebujeme nadpis?

23. srpna 2011 v 19:33 | TerXi*

Slídím sem tak jednou do týdne a strážní andělé zvedají svůj kvér.
To víte, že mě sem už nechcou pustit, ale já už párkrát spadla na hubu tak, že bych jim to rozhodnutí -při všech úctách a poctách- nenechala. Všichni dobře víme, že tady je ještě pořád moje území. Trošku zpustlé, to jo. Ale pořád ještě moje. A kdyby mě -nejdebože- napadla nějaká pitomost, zase to zvládnu. Vážně- věřím tomu.
A co by to bylo za článek plný hloupého plkání a obírání mrtvých? Myslím, že bych mu měla dát nějakou pointu. Ovšem jakou. Hmm.. asi bych mohla vyjevit, proč jsem opět přišla. Znovu se pasovat na královnu? Slavit konec prázdnin? Casat se, vychloubat a pak zas zmizet? Ale ne, co vás to nemá.

První zásada

27. května 2011 v 17:30 | TerXi*


Tak to přecejenom dopadlo jinak, než mělo.
Další díl TI v rozepsaných. Co jsem to za člověka? Venku a zároveň uvnitř.
Každopádně, pokud vás pokračování tohoto komixu zajímá, můžete si den, dva počkat. Já to nějak napíšu a uvidíme, jestli na to ještě mám.
A tak fotka se mi vážně líbí. Správně samolibej výraz..

Spěšná zásilka

27. dubna 2011 v 17:08 | TerXi*

Ňach ňach... Opět TerXi* se svým děsivým chechotem, fialovými pařáty a tak.
Minule jsem se zmínila o holubech. A taky novém blogu.
Tak fajn. Nebudu to natahovat. Kdo chce, nechť se podívá.
Dámy a pánové, představuji vám...

O střechách a tak

9. dubna 2011 v 15:34 | TerXi*
Koupu se ve vlastní krvi. A zkouším se vrátit. Povídal jsi o kříži, o tmě, o noci... Lháři! Dlouhé líbačky s noční oblohou už zbyly jen opilcům. A já přece nepiju. (Ta vodka ve skříni nebyla jen náhodou.) Ne, jedu na vlastní drogy. Ožíraná sama sebou. A půlnoc..jen nestydatá děvka. Ten krok, kal v oku, ten výraz, když se přiblíží. Lístky mizí v prachu. Jsem holt dobrá herečka.

(Life is a nightmare!) Dost, že se taky ozveš, drahá. Máme prázdnou ledničku. Sousedka nás na rynku pomluvila. A ostatní jen přikyvovali. (Could you be more obscene?) Jo, máme prázdnou ledničku. Kočky utíkaly s vřískotem. Proč tu nejsi když tě potřebuju?
Ale jo, tak jsem zas napsala nový článek. Proč zlomit srdce jednou, když ho jde rozrýt i vícekrát, že? (Why is everything so hard?) Ale jo. Mám se fajn.
Všude kolem je jaro, jen tady jsme zamrzli u Vánoc. Už nejsem ten nadšenec. Fakt ne. Stárnem.. (Dovolte mi tu trochu nostalgie..) Kdybych se takhle viděla před osmi měsíci dotáhla bych se ke kýblu studené vodu a pořádně si naliskala. Teď už na to nemám. Bývám na sebe docela mírná. To je problém. Jak odstranit zajetý komplexy?
Píšu vlastně články, který nikdo nechápe a pokojně se tomu směju.
...protože člověk potřebuje nějakej důvod, aby se mohl smát.
A jak to tu čtu, přemítám co se to ze mě stalo za tvora? Uskladněn obvykle doma, bez tíživých zlozvyků kouření a alkoholismu, plně se vyhýbající sportům, lačného úspěchu, toužícího po milionech slunečních paprsků...
Ale jo. Pojďme si povídat.

Problémy nikdy nebyly tak problémové

11. března 2011 v 16:09 | TerXi*
Měla být dámou. Ženou, která když šlápne do krve, otře si lodičky a půjde dál. Férově nedostačující. Nevhodná k žití. Příliš křehká pro pravdu a příliš prozíravá na dětské lži. Ale v teoriích bývala nepřekonatelná. V titěrné kabelce schovávala vždy plnou placatku. Nejedla. To ten mile komorní svět ji živil. (Víš, všech se dotkneš, jen mé podstaty ne.)

Echm. No, finálně jsem se dokopala k zapnutí sims, ale...opět s tím něco je. Downloady se pravděpodobně zasekly, takže když se mi načte nějaký parcela, všechny objekty buď blikají fialovomodře a nebo jsou nahrazeny objekty maxis. A to je samozřejmě vysloveně "parádní".
Jinak, zítra odjíždím na týden do Itálie. Lyžovat. Až se vrátím, zkusím s tím něco udělat.

Restaurace

26. února 2011 v 11:54 | TerXi*

Někdy se přece potřebuješ zabarikádovat v prázdným domě. Na kus řeči se samotou. Zatáhnout závěsy, utopit se v hrnku s čajem.. Nechat se uvěznit stereotypem sentimentu. A ten fádní svět za oknem zapřít. Vybraná společnost dobrejch knih tě těší. (Dobrejch, protože ty špatný přece nečteš.) A že prej patříš k nim na poličku. Povídala slečna Dokonalá než se zase rozplynula. Tak mlhavou a hloupou máš fantazii..


Ale ano jsem to já. Prožila jsem dobrodžuství na moři, prolítla se ve zbrusu novým eroplánu a pak jsme si ještě odskočila do Prahy, abych mohla ty naše úředníky pumpnout o kytky oběd. (A teď tak trochu kecám.)
No ne, nějak jsem to tu zase zanedbala. A tolik se toho stalo.

Možná že je jaro a to předznamenává čas odplevelit pole a zasít znovu. Ráda bych udělala novej design. Jenže..víte, já a moje umění neumění. Závidím vám všem kdo designy umíte. Nejspíš budu muset nenápadně okopírovat něčí výtvor a pak ho sem nacpat. A taky udělat nějakej komix. TI už je přestárlý. Už by mělo končit :D.. Jak to provedu nevím a nechci tu nic slibovat. Mějte se hezky.
A pokud by snad někoho zajímalo kde najde další moje literární počiny, můžete navštívit tuto stránku a nebo toto působiště (ovšem nezaručuji, že pochopíte o co tam jde)

Víte co?

4. února 2011 v 17:55 | TerXi*
3
-Kdesi na Islandu prej tryská přiteplenej smích. -Přímo ze země. -Nekecám! Tak vyrážíme na výlet. Pro kapku štěstí do hrnku a košík otřepanejch snů. V nestřežených chvílích nakukuješ maminám pod sukně. Ve dne je ožíráš lichotkami, v noci si je taháš na pokoj. Tvářím se, že už teda byly naměkko a že to nebylo mimo. Jenže bylo. Až si pohraješ, zas přitáhneš zpátky. A já to vždycky beru. To mě na tom nejvíc štve!

Cha! Vaše drahá TerXi* se přemohla.
A nafotila vám TI. Už to bude 27. dílek. (Vážně mi nedošlo, že už je TI tak dlouhé). Napíšu to doufám zítra. Tak se zatím můžete těšit :)- snad bude na co...

Actual: už píšu

Velké věci

2. února 2011 v 11:25 | TerXi*
lowisek-terisek.blog.cz
Podřež mi žíly. Sama to nedokážu.
Překroč kaluž krve, kterou nikdy neuklidíš. A pak se zeptej: Proč jsi to udělala?! Pověz mi, že inteligenci měříš na miligramy a že počkáš než chcípnu.. Že mě podržíš za ručičku. A pak podrazíš nohy mýmu sebevědomí. Jen podplať překladač, aby se tvářil, že umíš anglicky. A pošli mi květiny. Tentokrát ti špek neskočím.

Něco je špatně. Ne tak, jako když ztratíte milované náušnice nebo nestihnete poslední autobus. Něco je špatně..uvnitř...ve mně.

Dnes jsem vyrazila na menší okružní jízdu. Čmuchat a slídit k sousedům. Jo, opravdu. Navštívila jsem nějaké z vašich vzkvétajících blogů. Stopy tam nenajdete, všechny jsem je za sebou zametla, ale právě díky těm několika návštěvám(v nenávštěvních hodinách) se něco zlomilo. Přistihla jsem se, že přemýšlím o dávných časech slavných pro Lo-Te-Rii. Přistihla jsem se, že přemýšlím o sims. A došlo mi, že nechci, aby se L-T stalo pouhým otiskem v blogové historii. A že to tu nechci nechat padnout.
Jo, já vím. Jsem nemocná. Ale...

..opravdu s tím chci něco udělat. Chci změnit design a vypravit se do sims. Nafotit komix. Napsat povídku, cokoliv...
Jenže zároveň jsem si uvědomila, že sama sebe přestávám brát vážně. Asi jsem zestárla. Už tomu co si usmyslím nevěřím jako vždycky.

Co se povede, i to co co se nepovede každopádně potkáte právě tady. :)
Na lepší zítřky.
TerX..

V závějích geniality

30. ledna 2011 v 11:22 | TerXi*
lowisek-terisek.blog.cz

Rádio v koutě ožrale plive jednu báseň za druhou. Rozbitý flašky od rumu do toho nepatřičně plesaj. Vyretušovaný bloncky z obálek odešly spát. A spolu s nima krachnul i tvůj jemnocit. Pózy zhrzených milenek se odráží v prosklených výlohách citů. (Vždyť víš, že mě miluješ.) Pluješ kolem a zjišťuješ, že vlastně chápeš. Ve stínu našich duší smolím balady na balící papír. (Nechceš víc než všechno.) Poslední slova tě poslala dál než do autu. -Neber si to osobně. -Neboj, kvůli tobě nebudu.

Jste milí. Opravdu. Když přijdu a vidím komentáře, i když tu nejsem, nechodím na jiné blogy, nezajímám se.. S komixy jsme pořád u ledu. Dál než jen tam. Ale se psaním to tak bledé není. Nechci se zavazovat, že budu pravidelně psát povídku a vydávat ji. Nebyl by to problém, ale zjistila jsem, že nedokážu psát vždycky. Tím nechci říct, že mě to ze dne na den opouští. Jen, že někdy píšu líp a jindy se mi to nelíbí. Pokud budu mít chuť budu pokračovat v povídce. A na komixy ještě nezapomínejte, až se jednou odhodlám zapnout sims, skončí to stějně jako v létě. Blog bude plný komixů.

Ochočená

11. ledna 2011 v 17:05 | TerXi*

Psávala tehdy často. Kdykoliv si nevěděla rady. (Schovaná v Trojském koni z alabastru.) A možná že si nevěřila a tajila, že sama je tou, o níž píše. (Aniž by to chtěla změnit.) V rytmu až cynicky přecitlivělých skladeb psávala řádky na papír ledovým čajem. Vyžívala se ve dvojsmyslech. (Za každou ránu jeden.) A za tu spoustu úspěchů neinkasovala si žádný. Tehdy pochopila, že čirá radost jí není vlastní. (Když z kašny lovila osamocený revolver.)

Nebudu to okecávat. Na celou slavnou párty nějak nezbyl čas. Nedařilo se. Pak dokonce i radost z práce umřela. Komixy...čert je vem. Nějak už je nezvládám. Poslední dobou spíš píšu.
Tím nechci říct že už žádný komix nebude. Myslím že bude... časem

Jak to teda bude s párty

30. prosince 2010 v 22:51 | TerXi*
lowisek-terisek.blog.cz
Huh..no dnes se to nestihlo, jak jste si jistě stačili všimnout. Dnes jsem se totiž věnovala jiným věcem- psala jsem. Povídku, která sotva začala(měla název Provokující stíny, pokud si vzpomínáte), jo, opravdu jsem se dokopala k pokračování. Nevím ale jestli ho dám sem. Mám pocit že se hodí spíš na ART (mé druhé působiště). Dále jsem se také pustila do fejetonu do školy. Pff...to jsou mi věci, dávat úkoly přes prázdniny. Ale k věci. Včera přijela kamarádka, takže jsem ani neměla čas na přípravu. Takže to asi necháme na 2.1. s tím, že to asi nebude tak úplně párty, ale budu se snažit.

Hned teď vám sem dám Sprich!, už se mi ho dál nechce sušit v rozepsaných. Snad alespoň někoho zaujme. :)

Jak se chystá párty?

28. prosince 2010 v 10:42 | TerXi*
3
To je novinka, co? Tak přípravy pokročily.
Ale ano, pokročily. Napsala jsem Sprich! a ani nevíte jak hrozně moc mě to bavilo. A abyste z toho taky něco měli, dávám vám sem fotku- v pořadí třetí. Můžete zatím přemýšlet, co Henrietta říká.
Momentálně pracuju na focení TI, pak bych se ráda vrhla na EiN a pokud mi zbyde čas, přijde i Purple. Nakonec nachystat nějaké aktivity a voila!

Jen ještě vymyslet datum, tedy kdy. Prozatím mám dvě. Protože pochybuju že by tu někdo vysedával na Silvestra, napadlo mě 30.12. a nebo 1.1. Pokud se vám bude chtít, můžete napsat, co by vám vyhovovalo víc.

Vánoce, no jo...

24. prosince 2010 v 15:38 | TerXi*
lowisek-terisek.blog.cz
Nazdárek!
Když už máme ty Vánoce, řekla jsem si, že teda něco přidám. Ráda bych vám popřála veselé, úžasné, krásné, nejlepší Vánoce. Ať pod stromečkem najdete to co chcete a užijete si vánoční (ne)pohodu.
Co se párty týče, pracuju na tom. Včera se mi dokonce povedlo nafotit 4. dílek Sprich! Tak doufám, že toho zvládnu i víc.

Jinak obrázek nahoře jsem vytvořila do ICT- v malování. Není to žádné dílo, ale chtěla jsem tu někdy mít obrázek vlastní tvorby. Tento vánoční článek ukončím novou básničkou. Je to směska nálad, pocitů a myšlenek. Asi se těžko chápe. Ale pro mě význam má. :)

Povídavá

Nehraj to do autu!
Dáváš mi snad na vybranou?

Chyceni v tenatách proklaté fyziky,
zkoušíme cizí jazyky.
Kašli na mé teorie,
užívej si eufórie.

Koukni, měsíc hasne.
To jen tvé oko žasne.
Obloha se kaboní,
mraky nás brzy dohoní.

Mraky? Jaképak mraky?
A vidíš ponorky na nebi, taky?
Ty se mi vysmíváš? Nevěříš snad?
Věřil bych, však není jak hrát.

Pojď, jdeme dál.
Ale kam jdeme? Na něčí candrbál?
Něco hledáme. Pověz co a proč?
Nevím. Vsaďme se raději. Tak tedy, oč?

Opuštěni v křivolakých uličkách,
rozdrobeni v prach.
Tiše stojíme proti sobě,
v této podivné době.

A budoucnosti došla fantazie.
Podívej, i takhle se žije.

Nastal čas to tu trochu oživit

23. prosince 2010 v 11:04 | TerXi*
lowisek-terisek.blog.cz
Rozdávám básně na potkání. Jako vánoční dárky.
Přestaň pindat o temnejch houštinách a nocích bez rána. Oba přece víme, že dnes už se nevrátím. Ne do vlastní postele. Když opominu dřevěný schody, který se propadly, kdykoliv jsem si něco zkoušela, vydřený polibky od pouličních kurev a cynický škleby, který jsme mačkali na výkladní skříně, není to zas tak na hlavu. A když už jsme u toho..chceš taky jednu? Báseň, samozřejmě.

Když už jsou ty prázdniny. Napadlo mě, že by to tu chtělo oživit. Jako doopravdy oživit. Aby se tu něco dělo. Aby tu bylo něco, pro co byste se sem mohli vracet.
Napadlo mě udělat párty. Vánočně-silvestrovskou. Ještě nevím kdy přesně by byla. Ale do programu bych nejspíš zahrnula komixový speciál. Bylo by tu po dlouhé době víc článků než jeden za týden. Co vy na to? Myslíte že by to šlo?
Také by se mohly objevit nějaké soutěže. A dokonce i nějaký download. I když nevím jestli zrovna mé tvorby.

Tvořím..

11. prosince 2010 v 19:11 | TerXi*
lowisek-terisek.blog.cz
Špína straší v ulicích. Zasedlá ve škvírách mezi parapety. Poslouchej, to jen hlídá světlo. Aby se se svítáním nerozrostlo o kousek dál. Metaztázy černý barvy se ti táhnou pod očima. Hrajeme si na politiky..
Žárovky v lucernách praskají z toho návalu emocí. Chytáme ty střepy jen tak holejma rukama. Podívej, to abysme je mohli brousit o odhalený žíly. A moje oči září rudě. Jak nepovedenej film. Hrajeme si na mučedníky..

Hledáš umění, v hospodě za úsvitem,
bolest teče prázdným bytem.
V proudech.
Stéká po stěnách,
máčí sníh,
kašpárek kolem projíždí na saních.

Vzpomínáš..

Vem si číše,
smutek šlechtí.
Dělám, po čem tvoje oči dychtí.
Zíváš.
V okovech beznaděje.

Vzpomínám..

Odlétám i se všemi náladami,
my dva už nikdy nebudeme sami.
Nedělej závěry.
Lžu a bídně přežívám.

Vzpomínáme..

Tak tahle vypadají tetování na náhrobních kamenech.
Naděje je jako medicína proti kašli,
a v radosti bývá zatlučený smutný vzdech.

Ano, ano, ano. Předtím než mě ukamenujete, vyslechněte zprávu, kterou vám nesu. Už na tom pracuju (tím myslím TI), možná bude ještě dnes. Pokud ne, tak zítra.

Plány a intriky

5. prosince 2010 v 16:07 | TerXi*
1
Zapínáme noční osvětlení. Mozky vymytý hudbou.
Lepenec těl spojených hromadnou lží.  A v tom všem jedeme spolu.
Dvě lebky jak vykřičenej symbol něžnosti. Neseš si je na vlajce. Do náhle válečné vřavy. Stojany z obchodů se táhnou za tebou. Jak různobarevný šiky mrtvejch vojáků. A boku máš stovky svejch milenek. Se kterou chceš zemřít dnes a jakou si necháš na pozítří?

"Ciao!" vykřikuje dívka se slunečními brýlemi a ztřeštěně mává na davy svých fanoušků. "Vážně jste mi chyběli!". Masa lidí se tlačí u svodidel. S reklamovým úsměvem na tváři se hlavní hvězda večera prochází po červeném koberci. A to už přibíhají novináři. "Můžete nám odpovědět na pár otázek?" Za rozhovor s ní by byli schopni týden nejíst. Hvězda velkoryse kývne hlavou.
"Kam jste na tak dlouho dobu zmizela?" Každý si musí někdy odpočinout a načerpat novou energii pro svůj velkolepý návrat.
"Co teď plánujete?" V první řadě bych se ráda opět zabydlela, pak bych začala s organizací Vánočního programu při němž by se měl objevit nový díl komixového speciálu. Ráda bych také pozvedla význam svého působiště.
"Máte už něco připravené?" Ale samozřejmě. *ďábelsky se ušklíbne* Mám 26. díl komixu Transparent Immortality a pokud vás to zajímá, vytiskla jsem pro tento rozhovor i jednu z fotek. *ukazuje na kameru*
"Tak to je nepochybně úžasná zpráva. Můžete prozradit co se bude dít v tomto díle? No..*pohlédne k nebi* Můžu říct jen, že se čtenáři mají ještě na co těšit. Na své menší dovolené se mi povedlo zjistit spoustu zajímavých věcí.

Hvězda se otáčí a v doprovodu dvou urostlých bodyguardů mizí v prosklených dveří nóbl hotelu. Reportéři a kmeramani se okamžitě hrnou za ní. "Můžete nám odpovědět ještě na poslední otázku?" Dvě gorily, střežící bezpečnost celebrity pakují štáb i s kamerami pryč. "Slečna na vás už nemá čas, pánové. Má nabitý program," ukončují ti dva všechny debaty a zavírají dveře hotelu. Teď už se ani nejodvážnější z novinářů neodvažují vniknout dovnitř..

Pouze INKOGNITO!

28. listopadu 2010 v 21:19 | TerXi*
lowisek-terisek.blog.cz

Škemráš.. Můžem se hádat celou noc. Kapičky rozlitýho mlíka se spojujou v docela obstojnou symfonii. Pojď, budeme mlátit do dveří. Až z nás vypadnou vzpomínky. Snová realita. Nebo vlastně ne. Je to blbej plán. Jako všechny. Nikdy nevyjdou. Okolní krajinu bičuje moje nemožná aura. Utíkáš jen proto, aby ses mohl vrátit. A co jinak? Nevinné kurzy sebeobrany tě naučily. A všechno je špatně..i když tak nějak hezky.

Ahoj Pó, Lá lá, Tinky Winky a Dipsy!
To jsem zase já. No, jak se mám(já věděla, že se zeptáte)...to se těžko vysvětluje. Z části naprosto úžasně, skvěle.. z té druhé části mizerně, zmateně, blbě...
No, mé nálady a myšlenkové pochody tu ale nerozbíráme, není-liž pravda?
Novinky žádné nejsou, jen že mi na klávesnici k tomu mezerníku začalo stávkovat i e (ti kdo se mnou v nedávné době konverzovali na icq jistě ví :D)...těším se na další díl TI, ale nemůžu ho zatím nafotit. Pořád platí něco jako "STOP STAV", ale nejpozději o Vánočních prázdninách bude, to slibuju..

Nový design (?)

13. listopadu 2010 v 19:09 | TerXi*


Tak, nový design (ehm ehm,tak jsem to pojmenovala) je na světě. Teď už ho jen nastavit. S tím bude asi trošku problém. To menu nahoře, v záhlaví..No, uvidíme jak to dopadne. Doufám, že se vám líbí, nový už totiž dělat nebudu. (protože jsem shnilá jako obvykle a designy mě co? nebaví!)

Přemýšlím, že bych mohla napsat další část komixového návodu, nebo nějakého z komixů. Dochází mi nápady. Přijímám všechny rady..

Jo, a zítra jedeme do Olympie na nákupy( Juhůů! *skáče po pokoji*) tak snad ještě něco stihnu. Teď jak je to čtvrtletí, máme my školou povinní hrůzostrašné starosti.

Design se ještě nastavuje, všechny podivnosti prozatím ignorujte :)

Nejvyšší svátost, sprosťáku!

12. listopadu 2010 v 15:53 | TerXi*
lowisek-terisek.blog.cz
A tak se potkáváme, zase.
Stejná pitomost,
jak návrat v čase.

Na rozcestí osudů,
mezi mnou a jí.
Kdo neví kam dál,
ten si pěkně postojí.

A tak jen zírám do tmy
a čekám..
...protože i tak je to hezké divadlo.

Všimli jste si, že se L-T tak trochu změnilo? Není to tu samej komix a download a..obrázek. Divný..nechci psát, že jsem vyrostla už jen proto, že je to kec. Ale i tak. Celý je to tu tak nějak jiný. Asi vás to nudí, ale já už nemám tolik času jako o prázdninách. Ráda bych ale spatlala nový dess. Dopadne to hrozně, ale tenhle už mě vůbec nebaví *ukazuje palec dolů*. Tak uvidíme.. Jo, a ještě další dávná podivných balad/povídek/keců.. abyste neřekli, že jsem se nesnažila :)

Jó, pátek, páteček, jak krásně se dnes máme. A ani nám tu nesněží. Vypadlo z naší počestné soudružky učitelky. Vždycky byla tak trochu na hlavu. Ani nevím jestli v tom dobrém nebo špatném smyslu. Bídák Word mi podtrhal celou obludnou ódu, vystihující moji náladu. Pěkně rudou vlnovkou. Ať si to teda užiju. Hnala bych ho. S ocelovou tyčí. A pak komu dnes hrabe.. Sázím na počítač. Na tebe už nikdy. Nevyznám se v tom. Má to bejt nějakej plán? Co chystáš?
Hlupáku! Jak sis mohl myslet, že na to nepřijdu.
Fajn. Propadám se do práznoty. Chycená ve zlaté kleci, obalená trapnýma konfetama. A všude kolem vládne povodeň. Myslíš, že bych tě vzala k sobě? Že bych tě snad zachránila? Vyčisti si jednou ten svůj namakanej mozek, když už ho teda máš. Aspoň myslím..
Víš, večer se nás snaží obalamutit. No vidíš to?! Lepí svatební oznámení na chodník. Pitomec! A neříkej, že jsem vulgární. Já na rozdíl od tebe nastoupila na odvykačku. Jen se pěkně vydus svou sprostotou a pak přijď. Tvoje omluvy bývaly hezký...

Tak se vám vracím

7. listopadu 2010 v 20:02 | TerXi*
lowisek-terisek.blog.cz
Tak se vám vracím, moji drazí. Voláš už od branky.
Docházej mi nápady.
Ty jsi jinej. Pořád něco. Jde to nahoru a pak zas dolů. Schodkovej rozpočet.
Asi si běžím o život.
Zvrácený plastový flašky se třepou na plotech, v rytmu mého běhu.
A ty si myslím, že utíkám před tebou?
Kdepak, to bych neudělala. Ale ty se to stejnak nikdy nedovíš..

Ach ano, je to tak. Jsem tu a celá. I s počítačem. Děkuji za vaši přízeň a za to, že jste sem pořád chodili. Vážím si toho. A teď za chvíli malý bonus- nový dílek TI. Tak si ho užijte. :)

 
 

Reklama